Čundr na Slapy 16.4 2010 - 18.4 2010

Zpráva z čundru

Účast – Mátl, Sušák, Žluťák, Jirka hráznej a Zdravotník

Sraz je na Smíchovském nádraží u autobusu 390 a jedem k Jirkovi Šimonovi na Slapy. Ten na nás čeká na Rabyni – konečné busu a jde se do příjemné hospůdky – hotýlku Nová Rabyně, kde povečeříme výborné matesy, tlačenku, pár piv a po přátelském pohovoru razíme do kempíku na Hrádku, který pro nás připravil Jirka. Připravíme dřevo, ustelem, někteří se dojí buřtem a nastal hlavní hřeb večera – předání cvičné-čundrovní kytary Jirkovi Šimonovi. Přede všemi slavnostně slíbil, že o ni bude pečovat, hrát i doma, vozit ji na čundry a nebude zbytečně točit kolíkama (viz trochu tmavé video Kytara). Bohužel na ni zahrál jednu píseň a šel spát.

Jinak se večírek samozřejmě vydařil. K ránu ležel na spacáku jinováč a všude kolem mléčná mlha. Jirka měl slabé pyžamo, takže v sedm hodin už rozdělával oheň a vařil čaj a kávu, já se přidal. V půl jedenácté se mlha rozplyne, takže zjišťujeme, že jsme asi 150 m pod přehradou přímo proti domku, kde Jirka bydlí. Vtom volá Vanda – vyjde na balkon a my ji všichni máváme, je to od nás asi 1000 m. Parádní výhled na celou přehradu a Třebenice i hospůdku, kam v poledne razíme na oběd.

Protože hospůdka V proudech je přímo proti Jirkovi, necháme si bagáž u něj doma a razíme na lehko podívat se na přepouštěcí nádrž, do které honí vodu reverzní turbína ze Štěchovické nádrže (v noci) a když je špička, tak jede opačně a dává proud do sítě (Doporučuji shlédnout jako technickou zvláštnost). Na zpáteční cestě jdem oborou kolem osady Ztracenka na vyhlídku na bývalé Svatojánské proudy a konečně jsme u slibované trampské hospody „U Taterů“ – velmi příjemné – stmívá se. Doskotačíme pro baťohy, pozdravíme Vandu, psa a razíme do druhého Jirkova kempu, Žižkova varta, tentokrát na druhé straně přehrady (280 m vzdušnou čarou) s výhledem na jezero. Cesta hrozná – stěna je slabý výraz, plazíme se skoro po čtyřech (i když jsme skoro střízlivý!). Jinak místo pěkné, dřeva mraky, nad hlavami nám vrněj dráty vn ze Slapské elektrárny. Vymetené nebe, měsíc i hvězdy rozsvícené na maximum. Večírek fajnovej – kytary, pivo, fernet. Jirka už se snaží a hraje několik Hoptropáků. Ráno opět mlha, dva stupně, ale brzo sluníčko. Jirka se s námi rozloučil, že musí štípat doma dříví, které mu dovezli ??? Obligátní káva, snídaně atd. Balíme a razíme směr Štěchovice na oběd a bus. Cesta přes kopec do Štěchovic ubíhá příjemně s mnoha nutnými pauzami (Aleš by si pochvaloval). Ze Štěchovic po obligátním obědě, kávičce, odjíždíme busem na Smíchovské nádraží a loučíme se.

I já se s vámi loučím a těším se na další vandr. Ahoj!

Zdravotník

A ještě Mirkova chvilka poezie:

Mlžný opar dosud cudně halí

Z betonu, však přesto ladný tvar

Na protějším břehu přísné skály

Střeží Řeku spoustu let i jar

Mirek